Polsko

Oficiální název státu: Rzeczpospolita Polska

Rozloha: 312 683 km² (6 místo v EU)

 Národnostní složení

• 97,4 % Poláci
• 1,3 % Němci
• 0,7 % Bělorusové
• 0,6 % Ukrajinci

Náboženské složení

• římskokatolické - 95 %
• pravoslavní - 1,4 %
• řečtí katolíci - 0,3 %

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

• 16 vojvodství (krajů), 314 powiatů (okresů) a 64 měst na jejich úrovni, 2489 gmin (obcí)

Hlavní město:

• Warszawa - 1,7 mil.

Další velká města:

• Łódź (782 tis.)
• Kraków (758)
• Wrocław (639)
• Poznań (576)
• Gdańsk (462)
• Szczecin (415)
• Bydgoszcz (371)
• Lublin (358)
• Katowice (324)

Slované se na území mezi řekami Odrou a Vislou usadili někdy kolem 5. století. V desátém století došlo k rozšíření křesťanství. Od této doby (vláda dynastie Piastovců) až do 16. století Polsko rozšiřovalo své území a moc. V době vlády Jagellonců bylo Polsko jednou z nejsilnějších evropských mocností. Následovalo období úpadku a územních ztrát, které vyvrcholilo trojím rozdělením Polska mezi Rusko, Rakousko a Prusko (v letech 1772, 1793 a 1795). Polsko, jako suverénní stát, vznikl znovu až po První světové válce. Po skončení II. světové války ztratilo Polsko část svého území ve prospěch SSSR. V roce 1948 se k moci dostala komunistická strana, která zemi vládla až do roku 1989, kdy se konaly první svobodné volby.

Polská republika leží ve střední Evropě u pobřeží Baltského moře. Povrch tvoří většinou nížiny a pahorkatiny, na jižních hranicích hory. Jsou tu rozsáhlé jezerní plošiny. Podnebí přímořské až kontinentální. Jedná se o surovinově bohatý stát s hospodářstvím, které od počátku 90. let 20. století prošlo transformací na tržní hospodářství. Je zde rozvinutá dopravní síť. K turistickým atrakcím patří např. historický Krakov.

Polské klima je ovlivněné z východu kontinentálním podnebím a ze západu přímořským. Výsledkem toho je velká proměnlivost a těžká předvídatelnost počasí. Značné rozdíly panují i mezi jednotlivými roky. Západní vítr přináší poměrně mírné zimy a deštivá léta, východní vzduch mrazivé zimy s teplotami okolo –20°C a suchá teplá léta a teploty kolem 30°C. Přičemž průměrné lednové teploty činí –1°C a červencové 19°C. V horských oblastech je počasí obzvlášť různorodé se stoupající nadmořskou výškou, srážky jsou zde mnohem vyšší než v nížinách. Roční úhrn srážek je na horách 1 500 mm, v nížinách mezi 450 – 600 mm.

Ceny a život:

Ceny jsou podobné jako u nás. U některého zboží i nižší, proto tam jezdí lidé hodně nakupovat.

Úřady a firmy mají obvykle otevřeno od 8.00, respektive od 9.00 do 16.00, nebo dokonce 17.00. Banky otevírají brzy v 8.00 až 8.15 a brzy zavírají, většinou už ve 14 hodin. Pošty mívají v neděli zavřeno, od pondělí do pátku mají otevřeno od 08.00 do 19.00 nebo 20.00, v sobotu jenom do 16.00. Obchody mají odlišné otevírací doby. Menší prodejny zavírají obvykle v 19.00, hypermarkety mívají otevřeno do 22.00 nebo nonstop.

Zábava

Do Polska můžete jet za kulturou (historická města, hrady, zámky, muzea) nebo za přírodou. Velkým turistickým lákadlem jsou polské hory. Určitě může být zajímavé prohlédnout si Tatry jinak, než ze slovenské strany, na nedostatek zájmu si určitě nemohou stěžovat ani jiné lokality jako Polské Beskydy, Bieszczady, Pieniny nebo Stolové hory. Pokud jste unaveni chozením po kopcích a horách, můžete ještě využít celého baltického pobřeží - Balt je sice studený, ale pro nás, suchozemce, má své kouzlo. Můžete navštívit třeba Gdaňský záliv, obzvláště poloostrov Hel je místem, které by se vám mohlo líbit. Ve večerních hodinách je možnost navštívit různé bary, diskotéky nebo noční podniky.